Astma

Co je to astma

Astma je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí. Astma postupem času vede ke ztíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Dlouhodobé neléčené astma může mít za následek nevratné zúžení dýchacích cest.

V dětství je astma častým chronickým onemocněním - objevuje se u cca 10 % dětí, u dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace. V poslední době narůstá počet astmatických onemocnění v této skupině. Hlavní příčinou nárůstu astmatu bude pravděpodobně vzrůstající počet různých alergií.

Alergické astma a nealergické astma

Astma se u pacientů projevuje různým způsobem. U některých pacientů se astma projevuje chronickým zhoršeným dýcháním. U jiných pacientů se jedná o přerušovanou chorobu s opakujícími se projevy které mohou být podmíněny různými spouštěcími mechanismy včetně infekcí horních cest dýchacích, stresu, vzdušných alergenů, znečištění vzduchu (například kouřem či výfukovými zplodinami) a cvičení. Pacienti trpící astmatem mohou vykazovat některé z následujících příznaků:

• dušnost
• sípot
• chrčení
• kašel
• svírání a svědění hrudníku
• neschopnost fyzické aktivity

Někteří pacienti s výrazně omezenou dechovou kapacitou a sevřenými plícemi nikdy nevykazují sípot ani chrčení a jejich projevy astmatu mohou být zaměněny s nemocí typu chronické obstruktivní nemoci plic.

Astmatický záchvat

Akutní zhoršení stavu nemocného se běžně označuje jako astmatický záchvat. Mezi jeho charakteristické klinické příznaky patří nedostatečnost dechu (dušnost) a buď sípání nebo chrčení. K příznakům astmatického záchvatu patří sípot, prodloužená fáze výdechu, zrychlení srdečního rytmu, chraplavé zvuky v plicích (slyšitelné pomocí stetoskopu), tzv. paradoxní puls (puls je slabší při nádechu a silnější v průběhu výdechu) a nadměrné nadmutí hrudi. Průběh jednoho tzv. astmatického záchvatu může trvat od minut až po hodiny (u těžkých astmatiků).

Příčiny astmatu

Astma je důsledkem složité souhry geneticky podmíněných faktorů a vlivu okolního prostředí, které moderní medicína dosud neumí plně objasnit. Tyto faktory mohou také ovlivnit závažnost onemocnění a způsob, jakým jedinec reaguje na léčbu. Vědci považují za příčiny astmatu řadu faktorů genetických a faktorů okolního prostředí. Současně se ukazuje, že genetické faktory a faktory okolí mají na vznik astmatu vliv především ve vzájemné kombinaci.

Vliv vnějšího prostředí na vznik astmatu

Jedním z faktorů vzniku astmatu je pasivní kouření a obzvláště kouření matek v těhotenství. Dalšími faktory popdporujícími vznik astmatu je znečištění vzduchu výfukovými plyny a nadměrné koncentrace ozónu. V České republice patří k oblastem s vysokou nemocností Ostravsko - nemocných je asi 30% dětí oproti celostátnímu průměru 8% - 10%.

Dalším rizikovým faktorem je porod pomocí císařského řezu, některé výzkumy uvádějí až o 20 % vyšší výskyt u dětí které přišly na svět pomocí císařského řezu oproti dětem narozeným přirozeným porodem. Předpokládá se, že se jedná o důsledek vystavení dítěte pozměněné bakteriální populaci v porovnání s přirozeným porodem, což má vliv na imunitní systém jedince.

Se vznikem astmatu má dále spojitost psychický stres osob pečujících o děti, tyto souvislosti se v současné době aktivně zkoumají. Objevují se důkazy, že stres může mít dopad na astma a další nemoci, neboť ovlivňuje imunitní systém.

Částečnou ochranu proti astmatu mohou poskytovat respirační onemocnění v útlém věku, společný život se sourozenci a pobyt v zařízeních denní péče; některé výsledky studií v tomto směru byly protichůdné a tato ochrana může záviset na genetických předpokladech. Existují hypotézy že antibiotika zvyšují pravděpodobnost vzniku astmatu tím, že mění složení střevní flóry a tím zprostředkovaně i imunitní systém jedince.

Hypotéza přemíry hygieny

Hypotéza přemíry hygieny vysvětluje původu astmatu a dalších alergických nemocí přehnanou mírou hygieny v útlém věku dítěte, což negativně ovlivní vývoj imunitního systému dítěte. Tuto hypotézu podporují statistické epidemiologické údaje týkající se astmatu. Zvýšený výskyt astmatu například v rozvinutých zemích souvisí se zvýšeným užíváním antibiotik, císařskými řezy a čisticími prostředky. Tyto faktory pravděpodobně nepříznivě ovlivňují způsob jakým jsou osoby vystaveny styku s prospěšnými bakteriemi a jinými jevy ovlivňujícími imunitní systém které jsou důležité při vývoji dítěte a mohou tak zvyšovat riziko astmatu a alergií.